Volný dech přináší energii v józe i běžném životě každého z nás

V minulém článku jsme si ukázali, jak dlouhodobý shrbený sed, ve kterém máme dnes tendence trávit hodně času, škodí našemu pohybovému aparátu. Jedním z těchto škodlivých vlivů je ztráta dechu. Povislý, stlačený hrudník nemá dost prostoru se otevřít a naplnit se tak dechem, který nám přináší životně důležitou energii.

Na konci stránky najdete audio verzi článku k poslechu.

Dnes si povíme o dechu více a ukážeme si, jak jednoduchým cvičením můžeme pomocí dechu přispět našemu zdraví, ale také naší energii.

Dech je naše vitální, životně důležitá funkce. Dech přivádí krvi kyslík a odvádí spaliny. Bez této výměny nemůžeme žít. To všichni víme. Ale ne vždy si uvědomujeme, že právě i takový shrbený sed v kanceláři nám dech bere a tím i množství kyslíku.

Je to jeden z možných faktorů, díky kterému se po dlouhé práci vsedě můžeme cítit unavení
a vyčerpaní více, než kdybychom měli dech během práce volnější.

Cvičením, která jsou na dech zaměřená, si můžeme naopak energii přinést. A to v danou chvíli, kdy cvičení provádíme. Ale při pravidelném opakování také tu dlouhodobou energii, která nás může chránit i před chronickou únavou.

Dlouhodobý nedostatek dechu a kyslíku je dokonce i vidět. Pro chronicky unaveného člověka může být i prostý stoj namáhavý.

V městské hromadné dopravě si často kladu otázku, jak je možné, že ani velmi mladí lidé nedokáží svou cestu ustát.

Jsme unavení po celém dni práce nebo studia. Shrbeně si sedneme na sedačku (doma ještě hůře, na gauč), díváme se dolů do telefonů a "odpočíváme." A náš hrudník mezi tím nemá dost prostoru pro dech a náš "odpočinek" nám tak příliš nové energie nepřináší.

V józe je dech zdrojem přímo popisované životní energie "prány." O té si ale povíme něco jindy.
I když toho nevíme mnoho o práně, je jasné, jak zásadní vliv na nás dech má.

A tak se na něj pojďme zaměřit prakticky a přinést si tak více energie a vitality do života!

Jaké je vlastně "správné" dýchání? Kolem tohoto koluje mnoho mýtů. Častý mýtus je, že "správné" dýchání je "brániční" nebo "břišní." Jenže většina lidí neví, co si pod tím má představit. Dýchá tedy většinou do břicha (pod pupík), kdy hrudník zůstává povislý opět bez prostoru pro dech.

Pojďme se tedy teď zkusit nezaměřovat na to, jaký přesně by měl dech být. Pojďme se zaměřit na to, že dech vůbec je. Že ho ve svém těle cítíme a vnímáme pohyb, který v těle vytváří.

Proudění vzduchu probíhá v plících. Plíce máme v hrudním koši. Ne v břiše. A už vůbec ne pod pupíkem. Pohyb dolního trupu, který reaguje na dechový pohyb, je jen odrazem dechu. Dech se ale odehrává v hrudníku.

Zní to možná banálně, ale zkuste se nad tímto faktem skutečně na chvilku pozastavit.

Zkuste toto cvičení:

Ať už jste teď v jakékoliv poloze, zkuste se podívat vnitřním zrakem do svého těla.

Kam jde váš dech? Jaký a kde je pohyb vašeho dechu?

Do břicha? Do hrudníku? Jde jen do přední části trupu nebo hrudníku? Nebo jde také do boků vašeho hrudníku? Jde až pod klíční kosti? Pod vaše podpaží? A co do zad? Reaguje vaše hrudní páteř na dech a pohybuje se s dechem nebo je tuhá a dech se v ní nijak neprojevuje? A co prostor pod lopatkami na vašich zádech? Umí váš dech tento prostor naplnit?

Pokud objevíte, že váš dech se stereotypně projevuje pouze do jednoho směru a místa vašeho těla (nejčastěji je to dopředu do břicha nebo dopředu hrudníku), zkuste to změnit.

Zkuste svým vnitřním zrakem objevit další prostory vašeho hrudníku. Zkuste si uvědomit, že máte prostor také do stran trupu. Až pod klíční kosti a pod podpaží. A také právě dozadu do páteře a pod lopatky.

A zkuste do těchto nově objevených prostor svůj dech pozvat. Pouze tento prostor dechem volně naplnit.

Nesnažte se do těchto prostor dech silou tlačit. Z takového přetlaku pak většinou vzniká opět nevhodný, silový stereotyp dechu, který končí například ve zvedání ramen směrem nahoru k uším a přetížení šíjových svalů. To nechceme.

Ve skutečnosti neexistuje jeden "správný" stereotyp dechu. Cokoliv, co je stereotypní, je pro tělo zátěžové. Potřebujeme dech různý, který se mění podle nároků a situace. Když půjdeme běhat, potřebujeme jiný dech než vsedě u práce.

Což znamená, že když podporujeme svůj dech, měli bychom ho také vědomě podporovat v různých polohách a situacích. Ne ho jen nacvičovat vsedě a pak s ním neumět zacházet v jiných polohách a v pohybu. Na to je jóga velmi užitečná. Svou variabilitou pozic nám přináší mnoho možností.

My chceme hledat dech, který jde do celého hrudníku. Dech klidný a neusilovný. Dech, který může využít všechny prostory, které mu naše tělo v určité pozici a situaci může nabídnout. Dech, který nám tak přináší více energie.

Zkuste toto jednoduché cvičení několikrát denně na pár minut, ať jste zrovna v jakékoliv pozici (sedíte, ležíte, stojíte nebo provádíte jakékoliv cvičení, atd.) a pozorujte, jak na vás působí. Dejte jen pozor, ať se nepředýcháte a netočí se vám hlava. Začněte pouze s velmi malým počtem takových nádechů a výdechů.

A pokud vám toto cvičení nepůjde, nezoufejte. Chce to čas. I pouhým zaměřením své pozornosti na dech jeho funkci podporujete a tím i své energetické zásoby.

Nechť článek slouží k podpoře vašeho zdraví!

Článek slouží k edukaci, nenahrazuje lékařské vyšetření a terapii zdravotních obtíží.